pcmark.info

Dne 20.9.2006 se na VŠB uskutečnila celostatní soutěž Napájení sluncem 2006. Jedná se o rychlostní závody vozítek na solární pohon. Naše fórum jsem reprezentoval já s robotem PCMark
Ve vysoké konkurenci jsme se umístili na 1. místě. Dráhu dlouhou 1,5m projel PCMark ve výborném čase 1.01s

výsledková listina:
http://napajenisluncem.vsb.cz/docs/NS20 ... egorie.pdf
informace o soutěži:
http://napajenisluncem.vsb.cz

Popis solárního robota PCMark:

Napěťový měnič nabije kondenzátor o kapacitě 4700mikroF na 15V 14,5s nebo 10000mikroF na 15V za 30s. Po nabití kondenzátoru se kondenzátor přes tyristor rychle vybije do motoru a vozítko rychle vystřelí a projede celou dráhu. Byl použit motor, převody a osa z CD rom mechaniky. Taky byli použity zakoupená kuličková ložiska pro snížení tření.
Protože příští rok se budem účastnit zase, tak budu rád za vaše připomínky, co by šlo ještě vylepšit, aby to jelo ještě rychleji. Tentokát budu mít k dispozici laboratoře Ostravské univerzity, takže budu moct lépe navrhnou elektroniku přímo na míru
Příští rok bude závodit robot PCMark ve vylepšené verzi GT nebo Turbo

a teď nějaké foto:
















pokud vyjdou na oficiální webu nějaké fotky se mnou nebo s robotem, tak je sem přidám

Gratulace

Neuvěřitelné co dokáže pár spojených součástek....

Vím že ty součástky nejsou spojeny zrovna vzorově, ale je to už 2 roky starý obvod, který byl několikrát různě předělávaný a dolaďovaný a tak to podle toho taky vypadá ....

White wolf píše:Gratulace

Děkuji

Tomu říkám něco... připojuji se ke gratulantům.

Pokud by se na něčem mělo zapracovat, pak je to určitě Design, prostě to poskládat do krásného a úhledného obalu a samozřejmě přidat VÝKON

Tolik k mojí fundované odpovědi

Mám pár dotazů: Jak byl řešen start? Nevidím nic, co by přijímalo dálkové ovládání. Proč je napájení řešeno tak blízko umístěným umělým osvětlením? To jde proti aerodynamičnosti modelu a svádí k "podvodu" vystrčením solárního panelu nahoru.
Pokud není omezena doba nabíjení, což tak vypadá z úvodního příspěvku, samozřejmě bych rozšířil kapacitu kondenzátoru. Raději použij několik paralelně než jeden velký vzhledem ke značnému vnitřnímu odporu.

Zdenek píše:Mám pár dotazů: Jak byl řešen start? Nevidím nic, co by přijímalo dálkové ovládání. Proč je napájení řešeno tak blízko umístěným umělým osvětlením? To jde proti aerodynamičnosti modelu a svádí k "podvodu" vystrčením solárního panelu nahoru.
Pokud není omezena doba nabíjení, což tak vypadá z úvodního příspěvku, samozřejmě bych rozšířil kapacitu kondenzátoru. Raději použij několik paralelně než jeden velký vzhledem ke značnému vnitřnímu odporu.

čas startu měl být původně omezen na 15s, ale nakonec to změnili před soutěží na 30s. Start byl řešen tak, že až se nabyl kond na hodnotu zenerovy diody, tak se to samo rozjelo (měl jsem to vyladěné asi na 14,5s resp. 29,5s)
Max výška solárních panelů od země je 10cm, proto je mám 9,8cm od země, čím jsou blíž k osvětlení, tím to jede rychleji.
Jeden kondenzátor 10000mikroF je lehčí než dva paralerně spojené 4700mikroF, proto to tak bylo použito. Vnitřní odpor mě moc netrápí, tak jsou horší věci co budu muset vyřešit. Pokud se kondenzátor připojí na prudko k el. motoru, tak tam jsou vysoké stráty. Příště to budu chtít řešit tak, aby se malý kond vybyl do motoru třeba 0,1s před tím, než se připojí hlavní kond na motor, ten menší ten motor "nakopne" a u velkého budou o dost nižší stráty (aspoň myslím).

Awast píše:Pokud by se na něčem mělo zapracovat, pak je to určitě Design, prostě to poskládat do krásného a úhledného obalu

to není soutěž v designu, ale v rychlosti a když tam přidám hezký obal, tak se zvýší hmotnost a pojede to pomaleji

...

PCMark píše:

Zdenek píše:Mám pár dotazů: Jak byl řešen start? Nevidím nic, co by přijímalo dálkové ovládání. Proč je napájení řešeno tak blízko umístěným umělým osvětlením? To jde proti aerodynamičnosti modelu a svádí k "podvodu" vystrčením solárního panelu nahoru.
Pokud není omezena doba nabíjení, což tak vypadá z úvodního příspěvku, samozřejmě bych rozšířil kapacitu kondenzátoru. Raději použij několik paralelně než jeden velký vzhledem ke značnému vnitřnímu odporu.

čas startu měl být původně omezen na 15s, ale nakonec to změnili před soutěží na 30s. Start byl řešen tak, že až se nabyl kond na hodnotu zenerovy diody, tak se to samo rozjelo (měl jsem to vyladěné asi na 14,5s resp. 29,5s)
Max výška solárních panelů od země je 10cm, proto je mám 9,8cm od země, čím jsou blíž k osvětlení, tím to jede rychleji.
Jeden kondenzátor 10000mikroF je lehčí než dva paralerně spojené 4700mikroF, proto to tak bylo použito. Vnitřní odpor mě moc netrápí, tak jsou horší věci co budu muset vyřešit. Pokud se kondenzátor připojí na prudko k el. motoru, tak tam jsou vysoké stráty. Příště to budu chtít řešit tak, aby se malý kond vybyl do motoru třeba 0,1s před tím, než se připojí hlavní kond na motor, ten menší ten motor "nakopne" a u velkého budou o dost nižší stráty (aspoň myslím).

Awast píše:Pokud by se na něčem mělo zapracovat, pak je to určitě Design, prostě to poskládat do krásného a úhledného obalu

to není soutěž v designu, ale v rychlosti a když tam přidám hezký obal, tak se zvýší hmotnost a pojede to pomaleji

Přemýšlím nad ztrátami při rozjíždění. To nebude lehký úkol. Teoreticky by pomohla tlumivka v sérii s motorem, ale pro dobrý efekt by vycházelo jenom to jádko kolem 1 kg takže to ne. Kromě toho by šlo PWM, ale ta elektronika navíc by asi nebyla to pravé ořechové. Takže bych ti poradil toto: Udělej vazbu na kola řemínkem místo ozubených koleček. To umožní motorku se rychleji dostat na rozumné otáčky a energie se dostane do napružení gumy a později se použije na jízdu. Rovněž by mohlo pomoci pružné uložení motoru, jak to bývá u vrátků a výtahů. Volný v ose otáčení a jinak pružiny.

Zdenek píše:Takže bych ti poradil toto: Udělej vazbu na kola řemínkem místo ozubených koleček. To umožní motorku se rychleji dostat na rozumné otáčky a energie se dostane do napružení gumy a později se použije na jízdu. Rovněž by mohlo pomoci pružné uložení motoru, jak to bývá u vrátků a výtahů. Volný v ose otáčení a jinak pružiny.

tohle neřeší stráty při rozjíždění, ale ještě je zvětšuje...
- převod s řemenem má vyšší ztráty než převod s ozubenými koly
- převod s řemenem má při prudkém rozjezdu prokluz
- napínání řemenice je nežádoucí, já potřebuji okamžitou reakci a nedávat energii do řemenice

- problém se ztráty při rozjíždění není v převodu (ten je dobrý), ale v elektronice. Prostě když se plná kapacita kondu najednou připojí na motor, tak ten motor udělá na začátku jakoby skrat při kterém jsou vysoké ztráty, takže ještě než se motor začne točit, tak jsou vysoké stráty. Proto to lze řešit např. mikroprocesorem, který bude řídit postupné vybíjení kondenzátoru, nebo bez mikroprocesoru to lze řešit s časovačem tak, že se první připojí k motoru maly kondenzátor (třeba 100mikroF) a až s určitým spožděním (0,05s třeba) se připojí ten velký. Ale chce tu situaci prostě analyzovat na přesných měřících přístrojích, které by zaznámenavali otáčky motoru a ubytek napětí na kondenzátoru každou ms třeba.

- převod s řemenem má vyšší stráty než převod s ozubenými koly
- převod s řemenem má při prudkém rozjezdu prokluz
- napínání řemenice je nežádoucí, já potřebuji okamžitou reakci a nedávat energii do řemenice

To samozřejmě, ale určitě to zkrátí tu kritickou dobu, kdy má motorek velmi vysoký odběr.

TO sem nevěděl že jsi takový kutil ,docela ti i závidím že to umíš udělat něco takového

Aspoň nebudou ve všem první Japonci a Čína...
Věřím že Markovo autíčko by je dalo raz dva :!:

Jen tak dáál...

Sry za tu kvalitu obrázku kreslil jsem to v autě na koleni, abych nezapoměl myšlenku. Jóó ten němec je strašněj Ehmm... co jsem to jenom chtěl. Jo tak mě nějak napadlo jak by se dal zpomalit to vybíjení. Je to sice dost zátěže navíc a nevim jak to bude funkční, ale nápad by to byl dobrej. Mno tak jak by to asi mělo fungovat. Normálně se ti nabijou kondy. V-velký kondenzátor to je ten hlavní co bude živit ten motor. Pak S- středni to je ten co se vybije o chlup před tim hlavním. Je tam spínač ale ten nevim jak řešit. Po tom co se nabije do plna hlavní kond sepne větev s tim středním kterej při průchodu zapne malinký relátko kterej sepne i ten velký kondenzátor a kterej je ještě malinko zbržněn M-malým kondenzátorem. Tím by se dalo možná učinit spoždění nějakých már setin sekundy od 1. impulzu energie po připojení hlavního kondu. Jestli to z mího výkladu nepochopíš což asi jo (moje literární schopnosti jsou jen dosti omezené) napiš.

Předvybít malý kondenzátor není špatný nápad, taky mě to již před rokem napadlo. Akorát bych to řešil asi jinak než pomocí relátka.
V ideálním případě se vybíjení kondenzátoru řeší pomocí PIC mikroprocesoru, který se pomocí asembleru naprogramuje, tak jak je třeba.

To je ale uz v jine skupine robutku s procesorama. Ja jsem myslel ze si chtel zustat v tomhle bez procesorů. A bylo by to takhle funkční??

myslím si, že by tohle předvybití menšího kondíku šlo řešit pomocí tranzistoru

Marku .

kolik tě stály všechny ty věci co si k tomu potřeboval nebo to je použité z různých věcí

Plánuji si udělat něco podobného ale pokud nebudu mít věci udělám to na letecký benzín a motor z RC modelů

Pokud se zůčastníš Nápajéní sluncem 2008, tak dostaneš stavebnici se solárními panely zadarmo. Jinak se dá stavebnice koupit za cca 700Kč.
http://napajenisluncem.vsb.cz/

DO té soutěže radši nepůjdu asi bych skončil poslední..

Ale zkusim si to doma udělat a ty panely nekdě doufám seženu jinak mi nic nezbýva než RC motor

samotné sluneční panely jdou koupit v Solartecu